Hosté

Dr. med. Déirdre Cooper – Jak pracovat se strachem z veřejného vystupování

V České republice je téma strachu z veřejného vystupování u hudebníků opomíjeno a pedagogové na všech úrovních vzdělávání tápou, jak podobné potíže u svých studentů efektivně řešit. V sousedním Německu jsou o krok dále. Téma úzkosti se zde nebagatelizuje, ale vznikají zde kliniky, kde lze psychické obtíže konzultovat s lékaři, kteří se přímo zaměřují na svět hudebníků. To dokazuje činnost psychiatričky Déirdre Mahkorn, která v Německu vede soukromou kliniku, která se zaměřuje právě na tuto klientelu.
Doktorka Déirdre Cooper se zaměřuje na úzkost hudebníků z veřejného vystupování. Narodila se v roce 1971 jako nejstarší dítě irského učitele angličtiny a amerického katolíka. Její otec, který se věnoval morální teologii, se narodil a vyrůstal v Irsku, Kanadě a Německu. Doktorka Mahkorn studovala v letech 1990-1996 medicínu na University College Cork v Irsku. V roce 2003 získala PhD. V následujících letech působila jako asistentka lékaře na Neurologické klinice v Kolíně nad Rýnem-Merheim a na Univerzitní klinice v Bonnu (Klinika pro psychiatrii a psychoterapii). V roce 2006 získala specializaci v oboru neurologie, o čtyři roky později taktéž na psychiatrii a psychoterapii. V roce 2010 spoluzakládala léčebnu v Bonnu – první specializovanou kliniku behaviorální terapie pro hudebníky na psychiatrickém oddělení univerzitní kliniky. V letech 2010-2014 byla primářkou na na psychiatrické a psychiatrické klinice Fakultní nemocnice v Bonnu, také vedoucí akutní psychiatrie, detoxikační oddělení opiátů a kliniky trémy, kterou založila. Od roku 2014 vede společně se svým kolegou, psychiatrem Alexandrem Klickem vlastní praxi v Kolíně nad Rýnem se zaměřením na úzkost u hudebníků.

Tilman Hoppstock – Polyfonie v loutnových fugách J. S. Bacha

Téma poučené interpretace barokní hudby není ve světě klasické hudby ničím novým, ale výzkum v této oblasti je velice živý. Tilman Hoppstock patří ke špičkám ve svém oboru. Velice ostražitě si vybírá projekty, kde přednáší nebo koncertuje. Jeho souhrnné knihy zabývající se interpretací loutnové hudby na klasickou kytaru jsou povinnou četbou každého muzikanta, který to myslí s poučenou interpretací vážně. Tilman Hoppstock přednese srozumitelně základy svého pohledu na tuto problematiku, a navíc je obohatí nejnovějšími poznatky z výzkumů.
Tilman Hoppstock vystudoval violoncello a kytaru v Darmstadtu a Kolíně. Od roku 1978 koncertoval již ve více než 40 zemích světa; vystupuje jak sólově, tak v různých hudebních seskupeních – v duu s Christophem Prégardienem (tenor), Peterem Wolfem (cello), Rainerem Zipperlingem (barokní cello), dále s kytarovým duem Gruber/Maklar, smyčcovým kvartetem „Rubio“ či s klavíristou Alexisem Weissenbergem. Díky jeho četné diskografii, více než dvacetileté učitelské praxi Vysoká hudební škola Mohuč a Akademie hudby Darmstadt) a počtu vedených
mistrovských tříd se řadí k nejvytíženějším kytaristům své generace. Obdržel pozvání na Royal Academy v Londýně, Manhattan School of Music v New Yorku a University of South California v Los Angeles, taktéž působil jako hostující profesor na univerzitě v Piteå ve Švédsku. Tilman natočil téměř 30 kritikou vysoce hodnocených CD. V roce 1999 obdržel cenu „Preis der Deutschen Schallplattenkritik“ za CD se zpěvákem Christophem Prégardienem „Songs of Love & Death“. Tilman je taktéž vysoce uznáván v oblasti publikační, vydal více než 80 edicí pro děti a pokročilé kytaristy a úpravy barokních skladeb pro sólovou kytaru. Vydal urtext vybraných skladeb Manuela Maria Ponceho a kompletní loutnové dílo Johanna Sebastiana Bacha (více než 1.400 prodaných výtisků). Taktéž je autorem dvou knih o loutnových skladbách J. S. Bacha („Bach‘s Lute Works from the Guitarist‘s Perspective“ / „Bachovo loutnové dílo z pohledu kytaristy“). V letech 1985-2007
vyučoval na Gutenbergově universitě v Mohuči a od roku 1988 je profesorem na Akademii hudby v Darmstadtu, kde taktéž vyučuje komorní hru, nauku o kytarové harmonii a kontrapunkt. V roce 2013 obdržel hudební ocenění města Darmstadt za celoživotní práci jako kytarista, učitel, muzikolog a publicista. V roce 2014 obdržel doktorandský titul za disertační práci „Polyfonie v loutnových fugách J. S. Bacha“.

Pavel Drbal – Fyziologie hráče na klasickou kytaru

Pohybové vzorce se vytvářejí od narození. Mnoho bolestí pohybového aparátu plyne ze zlozvyků, které si neseme celý život, a často o nich ani nevíme. Fyzioterapeutická diagnostika má potenciál pozitivně ovlivnit výkonnost hráče na klasický nástroj, podobně jako tomu je například u vrcholových sportovců. Bolesti pohybového aparátu jsou často způsobeny nerovnováhou mezi jednotlivými svalovými skupinami, která vede k nerovnoměrnému zatížení jednotlivých částí páteře a velkých kloubů. Léčba těchto dysbalancí pravidelným cvičením pod vedením zkušeného fyzioterapeuta je považována za nejdůležitější prvek v prevenci bolestí pohybového aparátu. Z toho důvodu je vhodné pravidelně navštěvovat odborníka na pohybovou soustavu k uvolnění kloubních blokád a korekci cviků. Začátek terapie není limitován věkem – se cvičením lze začít v dětském věku i u seniorů. Svůj osobitý pohled na tělo klasického kytaristy představí rehabilitační lékař Pavel Drbal, který vede úspěšnou soukromou praxi ve své ordinaci na Praze 4.

Pavel Drbal po promoci na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 2004 nastoupil na 2. interní oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce. Jako specializaci si zvolil obor Rehabilitační a fyzikální medicína, ve kterém složil atestační zkoušku v roce 2010. Od roku 2007 pracoval v lůžkových i ambulantních zdravotnických zařízeních v Praze (Rehabilitační klinika Malvazinky, Vršovická zdravotní a.s., Keltia-med s.r.o.). Jako ambulantní lékař se věnuje diagnostické sonografii měkkých tkání a kloubů. Je zakládajícím členem Spolku mladých rehabilitačních lékařů a v letech 2014 až 2019 byl členem jeho výboru. Je zakladatelem a předsedou České společnosti pro hudební fyziologii a medicínu hudebníků. Od roku 2011 je lékařem pro zahraniční zájezdy České filharmonie. 

Jan Čižmář – 300 let od úmrtí loutnisty Jana Antonína Losyho

V roce 2021 uplyne 300 let od úmrtí loutnisty a skladatele Jana Antonína Losyho. Výjimečná osobnost českého baroka se nesmazatelně otiskla i do repertoáru kytaristů po celém světě. Přednáška loutnisty Jana Čižmáře je unikátním spojením jindy oddělených světů loutnistů a kytaristů. V rámci svého koncertního vystoupení představí nejnovější poznatky a publikace o této významné osobnosti.
Jan Čižmář je všestranný umělec zabývající se hrou na historické nástroje. Po ukončení studia hry na kytaru a muzikologie v rodném Brně odešel do Londýna studovat klasickou kytaru na Royal College of Music. Hře na loutnu se začal intenzivně věnovat ve třídě Jakoba Lindberga. Ve studiu historických loutnových nástrojů pokračoval v Holandsku na Royal Conservatoire v Haagu (Nigel North, Joachim Held, Mike Fentross, Christina Pluhar) a navštěvoval mistrovské kurzy (Hopkinson Smith, Yasonuri Immamura, Evangelina Mascardi). Byl mu udělen titul M.A. s vyznamenáním poroty za originální a osobitý výzkum a jeho uvedení do života. Po návratu do České republiky byl doktorandem v oboru staré hudby na Ústavu hudební vědy FF MU a na JAMU v Brně. Kromě sólového barokního a renesančního repertoáru se Jan Čižmář věnuje i spolupráci s různými komornějšími seskupeními. Pod jeho uměleckým vedením působí soubor Plaisirs de Musique, který
se specializuje na autentickou interpretaci hudby starších stylových období na dobové nástroje. Jan Čižmář vystupuje pravidelně na koncertech a v operních produkcích v Evropě, Asii a USA. Podílel se na řadě studiových i live nahrávek (CD, DVD, rozhlas, TV).Vedle interpretace staré hudby má Jan Čižmář bohaté zkušenosti i s dalšími žánry včetně jazzu a populární hudby. Mezi další zkušenosti s divadelními pódii patří také španělské turné hry Elisabeth I: El ultimo baile s pověstnou Lindsay Kemp Company. Spolupracoval s Městským Divadlem Brno, Národním Divadlem Brno (Dafne, 2011) a Národním Divadlem v Praze (Gloriana, 2012). Intenzivně se věnuje také ediční, badatelské, organizační a popularizační činnosti zejména v oblasti staré hudby. Byl zakladatelem a šéfredaktorem českého kytarového časopisu Kytara a pravidelně přispívá i do dalších periodik. Jako hudební editor spolupracuje s vydavatelstvími jako např. Bӓrenreiter. Od roku 2010 je dramaturgem
Cyklu koncertů staré hudby a Letního festivalu staré hudby, které pořádá občanské sdružení Hudební lahůdky. Jan Čižmář vyučoval hru na loutnu a příbuzné nástroje na Hudební akademii Karola Szymanowského v polských Katovicích a na Akademii staré hudby při FF MU v Brně. V současnosti působí na JAMU v Brně a na Konzervatoři v Českých Budějovicích. Pravidelně vyučuje jako hostující pedagog na dalších vysokých školách a na kurzech a masterclass v Evropě i zámoří.